Charakteristika lesní správy

 

Mapa území lesní správy

Mapa území lesní správy

Lesní správa Kraslice, která vznikla jako organizační jednotka Lesů České republiky k 1.9.1992 z bývalého Lesního závodu Kraslice, se nachází v Karlovarském kraji a obhospodařuje lesy z převážné části bývalého okresu Sokolov, v západní části, oddělené Libockým potokem, též okresu Cheb. Nepatrná část lesní správy zasahuje při východní hranici i do okresu Karlovy Vary. Území Lesní správy Kraslice spadá do územní působnosti čtyř obcí s rozšířenou působností. Jsou to: 4102 Cheb, 4103 Karlovy Vary, 4104 Kraslice a 4107 Sokolov.

Lesní správa Kraslice hospodaří na 20.003,26 ha PUPFL, 19.368,98 ha porostní půdy. Na území lesní správy byly vytvořeny dva lesní hospodářské celky: Lesní hospodářský celek Kraslice (1310) a Lesní hospodářský celek Sokolov (1323). Platnost lesních hospodářských plánů zařízených na těchto LHC je od 1.1.2011 do 31.12.2020. Lesní hospodářské celky zároveň představují i smluvní územní jednotky pro lesnické hospodaření smluvních partnerů. Lesní správa Kraslice je organizačně rozdělena na 11 revírů.

Lesní správa provozuje budovu Stříbrná č.p.701, v které je zázemí lesní správy včetně tří pokojů (8 míst). Tyto pokoje slouží jako inspekční, ale je možné se v nich ubytovat i pro rekreační účely zaměstnanců LČR.

Přírodní poměry

Celá severní část Lesní správy Kraslice je ovlivněna vysoce náročnými podmínkami svahů a náhorních rovin Krušných hor / cca 54 % rozlohy, Halštrovských hor /cca 38%/ a zbytek tvoří lesní porosty Sokolovské a Chebské pánve. Nejnižším bodem lesní správy je ústí řeky Svatavy do Ohře 420 m.n.m., nejvyšší bod tvoří vrchol Špičáku v 993m.n.m.

Hlavními toky oblasti lrsní správy jsou řeky Ohře a Svatava, tvořící její páteř. Dalšími vodotečemi jsou Libocký potok, Libava, Odrava, Lipnický potok, Rotavský potok, Stříbrný potok. Vodopisná síť je poměrně hustá a vodnatá.. V pánevní oblasti jsou oprámy po důlní činnosti a menší rybníky. Významné jsou přehradní nádrže Jesenice na řece Odravě a Horka na Libockém potoce /zdroj pitné vody/. Celá oblast lesní správy je vodohospodářsky významná.

Klimatické poměry jsou zde velmi rozdílné. Oblasti pánví jsou mírně teplé s mírnou zimou, oblast Krušných hor je naopak poměrně chladná. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 4-7 °C. Průměrný úhrn srážek v nižších partiích činí 600mm, v hřebenových oblastech pak přes 900mm ročně. Vegetační doba je zde 120 – 140 dní. Zimy jsou v horských partiích dlouhé, často bohaté na dlouho ležící sníh. Vegetaci škodí návraty pozdních mrazů, mlhy a námrazy. Vítr převažuje severozápadní a západní.

Geologická stavba oblasti je značně pestrá, převládají žuly, fylity a svory. Převládají půdy zpravidla kyselé reakce.

Z fytocenologického hlediska je oblast správy charakteristická zcela změněnou dřevinnou skladbou, proti původnímu složení zdejších lesů. V současnosti převládají dřeviny jehličnaté / cca 90 %/ , z toho smrk 76%, borovice 12%, modřín 2% a listnaté dřeviny cca 10%. Z toho bříza 6%, olše 2% , dub, buk, a ostatní listnáče po 1%.

Z jiných faktorů ovlivňujících růstové podmínky lesních porostů a celkového hospodaření v oblasti správy, jsou časté jinovatky a námrazy, poškozující lesní porosty v nadmořské výšce okolo 600-700 m.n.m.. Dále zde škodí nárazové a přepadové větry, které mají za následek téměř 60% všech nahodilých těžeb. V současnosti asi největší hrozbou je poškození lesa zvěří. Jedná se téměř výhradně o staré poškození, jehož následky se promítají do současnosti zejména hnilobou a následnými zlomy. Nezanedbatelný je rovněž okus kultur a nejmladších porostů s následkem vysokého procenta ztrát z obnovy lesa a prodlužování doby zajištění kultur. Radikální zlepšení nastalo ve škodách působených průmyslovými imisemi, které představovaly dominantní ohrožení v minulosti. Výrazně se snížily plochy pásem ohrožení B i C. S tím úzce souvisí i stav hmyzích škůdců, zejména kůrovců a ploskohřbetky, které byly v minulosti doprovodnými činiteli průmyslových imisí.

Pohled z rozhledny Cibulka směrem k městu Oloví (centrální část lesní správy).